sen o detech

nasel jsem dite. nemluvne, chlapce, v hospode na panskych zachodcich. jeho otec ho nechtel. matka neexistovala. otec byl zamknuty ve jedne z kovovych skrinek, dluzil penize. hospodsky byl rad ze si to dite vezmu. dal mi nejake predmety a asi i penize. mel jsem zenu a deti. sel jsem za ni telefonoval jsem ji. byl jsem nekde na prasne ceste v polich a pak ulice a stromy. nechala me na dalku ockovat proti spatnemu uroentacnimu smyslu. ukazalo se ze je to jana. kdyz jsem ji nasel pohadali jsme se o ockovani. ve snu jsem byl jeho odpurce a nechtel jsem deti nechat ockovat. deti tam bylo nekolik dalsich. nikdo se nepodivoval nad tim ze jsem jedno prinesl. ptal jsem se kde je starsi chlapec a divka, nejak jsem si nemohl vzpomenout na jmena ale asi to byli mikulas a johanka. byly s nejakym strejdou, nikdo neresil jejich bezpecnost, pomyslel jsem si, asi na to taky nesmim myslet. nove dite na me koukalo jak blbnu s ostatnimi dvema kluky, zacal se usmivat.asi bych ho mel obejmout rikal jsem si. bylo to na lavickach vsude okolo byly stromy, jehlicnany. ale i par domu.pak jsem se probudil.

Sen o ďáblovi

Po letech opět sen o ďáblovi. Vybavují se mi jen útržky. Velká místnost jakoby kostel a v něm černá mše. Místo hostii majívšichni různé bagely a zelené sladkosti- větrníky. Jsem tam se svoji sestrou. Ďábel nás vezme do nějaké vedlejší místnosti. Starý pokoj,malby. Dá nám nějaké zvláštní síly a schopnosti, ale Nejdou použít proti němu. Z něj sálá pocit moci a hrozby. Je s nimi nějaký problém. Taky si matně vzpomínám, žee asi chtěl sex s moji sestrou možná i se mnou. Potom jsem někde venku. Ohniště pastevci nějaká zvířata.
Potom následoval další sen. Doběhl jsem autobus ale jel jinam, přeběhl jsem kus parku do jiného autobusu. V něm seděla stará paní s maskou mladé ženy. Maska byla dokonala dělala grimasy zároveň ale všichni mohli podle bledosti poznat ze jde o masku. Mela starý hlas staré babky. Podala mi sklenici s pivem. Pak si šla povídat s někým ke dveřím autobusu.

Plamenin sen

Plameně se zdálo, že našla klíč a pak i dveře, někde ve sklepě, ale klíč se ve dveřích zlomil. Šla k zámečníkovi, ale ztratila tu zlomenou špičku klíče. Hledala ji všude, ale nemohla ji najít a byla smutná a naštvaná.
Mám pocit, že je to jeden ze snů s celkem jasnou symbolikou, presto se nechci ani pokoušet ho vykládat.

Sen 17.1.

Skupina bezdomovcu,muži a ženy různého věku stoji na střeše asi šesti patro jeho paneláků v borskeho ulici na barrandove, na který se dívám z okna bytu moji máti. Začnou skákat dolu na zem.protože znaji trik jak dopadnout na nohy nic se jim nestane. Porad dopadají rovné primo na nohy a baví se tim. Zavidim jim. Vim ze bych to neuměl. Pak jeden z nich, starší děda, skočí špatně a ne na trávník ale ze strany domu do svahu. Dopadne na záda a zraní se. Nemůže vstát. Ostatní ho zvedaji a on tvrdí ze je v pořádku ale nemůže se hýbat. Vezmou ho k doktorovi jdu s nimi. Doktor řekne ze ho vezme , ale musí jít na vyšetření všichni. Postaví je do fronty a vynadá jim, protože prý si tim skákáním všichni zkracují palce na nohách a ohrožují tak svoje zdraví.

Ke konspiračním teoriím

Poznámka 1. Základní problém konzumentů a přenašečů memu konspirační teorie je předporozumění, které determinuje celou diskusi o možném spiknutí. Předpokladem racionálního myšlení je schopnost každému tvrzení přisoudit možnost validity nebo naopak pravděpodobnou neplatnost tvrzení a schopnost posoudit výsledek srovnání dostupných faktů a na základě důkazů se rozhodnout pro pravděpodobnější variantu výkladu skutečnosti ( Přičemž na pozadí této úvahy je někde jako hrozba skrytý fakt, že o skutečném stavu věcí se nedá v jazyce nijak referovat.). Stoupenec konspirační teorie, nebo dokonce několika, má ale předem jasno, že nějaké spiknutí určitě existuje, jde jen o to, přijít na to jaké. Teprve na základě tohoto přesvědčení interpretuje fakta a sčítá si jednotlivé teorie. Typický stoupenec konspirační teorie si prostě nedokáže říct: může za tím vším být spiknutí, ale také nemusí.

Deník synchronicit a snů

Synchronicity:
Tenhle týden zajímavá synchronicita. Moje nová nadřízená a bývalá kolegyně z rozhlasu mi řekla, že v rámci funkce v nějakém poradním sboru musela poslouchat vysílání Dvojky ( bývalé stanice Praha).
Tvrdila, že nejšílenější moderátorka (v dobrém smyslu) byla Stáňa Dufková, která oslovuje posluchače "dušinko" a má příjemný hlas. Povídal jsem to cestou na oběd jiné kolegyni z rozhlasu a říkám: "Je ještě v rozhlase Stáňa Dufková?"
Ona vytřeštila oči a říká: "Tohle je Stáňa Dufková".
A naproti na chodníku jde proti nám moderátorka Dvojky a slíbila nám, že kolegyni pošle písničku na přání. Sice předvybranou ze selektoru, ale aspoň něco.
Synchronicita vyvolávající příjemný pocit plavby ve správné řece událostí.

Sny: Poslední zapamatovaný sen- krásná krajina, vodopád, most nad řekou, kopce, sezení na trávě, cesta směrem k lesu. Jdu dál. Jsem něčím jako židovským cadikem. Jdu věštit do něčího domu nebo komunikovat s duchy. Probouzím se s příjemným pocitem.